Dnes mě v posilovně napadla jedna paralela, která vychází z mé nedávné sportovní minulosti. Zkuste si za vším, co teď budete číst, představit vaše realitní podnikání.

 

V atletice (realitách) je nepředstavitelné nemít trenéra! Pokud bych neměl trenéra, nikam bych to nedotáhl. Neměl bych na krku jedinou medaili, nedostal se na Mistrovství České republiky, nevyhrál jediný závod a s největší pravděpodobností bych nepřeběhl ani 10 překážek. Trenéři, díky za vše, co jste mě naučili. Díky Milane, Michale, Roberte!

Proto první úkol, pokud chcete být úspěšní:
MĚJTE SVÉHO TRENÉRA!

V atletice jsem byl součástí tréninkové skupiny, říkali jsme si Bob Black’s. Parta kluků a holek, kteří táhnou za jeden provaz a vzájemně si pomáhají vpřed za svým atletickým snem. Bylo mnoho tréninků, které bych jako jednotlivec fyzicky, nebo psychicky nezvládl. Zvracení po náročném tréninku nebylo v přípravném tréninkovém období žádnou neobvyklou událostí. Vrcholoví sportovci mi to potvrdí…
Díky skupině lidí, kteří mě hnali vpřed a já zase je, jsme toho mohli dosáhnout víc, než kdybychom trénovali každý sám. Vzájemné „hecování“ a povzbuzování typu: „nebuď sračka a poběž“, „nedělej ženskou“ nebo „na ženskou to byl dobrej čas“, tak to byly některé z hlášek, které nás vzájemně hnaly vpřed a díky nim a partě lidí kolem sebe jsme vydrželi i ty nejnáročnější tréninkové dávky. To se samozřejmě projevilo na výkonech, které přišly v letní sezóně! Díky za to kluci a holky!

Druhý úkol:
VYTVOŘTE SI KOLEM SEBE TEAM LIDÍ, KTEŘÍ VÁS POŽENOU VPŘED A PODRŽÍ, KDYŽ JE NEJHŮŘ!

 

Moji soupeři na dráze, byli moji kamarádi v osobním životě. Ačkoliv jsem na startu běžel sám za sebe, před závodem i po závodě jsme byli jedna parta. Moje konkurence – moji soupeři – mí přátelé. Zapomněl jsem tretry, Jirka mi půjčil svoje náhradní. Radkovi došly „bécéáčka“ dal jsem mu svoje. Zlomil jsem tyč, Honza mi půjčil svou a závod jsem díky tomu mohl dokončit.

Říkalo se o mě, že jsem měl precizní překážkářskou techniku – ukázal jsem proto Jirkovi jak trénuji techniku a Jirka zase ukázal mě, jak on trénuje rychlost.

Necelých 15 vteřin na dráze jsme byli soupeři, zbylých 23 hodin 59 minut a 45 vteřin jsme byli přátelé. Učili jsme se od sebe navzájem, předávali si znalosti, podporovali jsme se, motivovali se, hnali se navzájem vpřed.

Třetí úkol:
UDĚLEJTE SI Z VAŠÍ KONKURENCE PŘÁTELE  A UČTE SE OD NICH!

 

Vždy jsem chtěl být lepší, rychlejší, zvládat techniku přeběhu překážek ještě lépe. A od koho jiného jsem se měl učit, než od těch nejlepších. Samostudium je potřeba.

Nemohl jsem očekávat, že mě vše naučí trenér, který běžel překážky naposledy před 30 lety. Sledoval jsem tak videa nejlepších překážkářů světa, nejlepší světové výkony, analyzoval techniku a snažil jsem se ji na tréninku naučit.

Hranice neexistují!

V dnešní době máme díky internetu možnost učit se od těch nejlepších z celého světa.

Čtvrtý úkol:
UČTE SE OD TĚCH NEJLEPŠÍCH Z CELÉHO SVĚTA – HRANICE NEEXISTUJÍ!

 

Spojilo se vám to?

Ve sportu je to stejné jako v realitním podnikání.

Najděte si svého trenéra a team lidí. Udělejte si z konkurence své přátele a najděte lidi, kteří jsou v tom, co děláte lepší než vy a učte se od nich. V členské sekci Marketingu pro makléře toto spojení najdete!